Termíny

18.9.2017 - 15.12.2017 - Výuka v zimním semestru 2017/2018

29.9.2017 - Děkanský den

17.11.2017 - Státní svátek

Více... »

Hledat
Pokročilé hledání




Faktory prosperity podniků v lokálním a globálním prostředí optikou roku 2013

Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská, Katedra podnikové ekonomiky uspořádala v rámci projektu IGA2 „Rozhodující aspekty vývoje konkurenceschopnosti podniků a národních ekonomik v globálním hospodářském systému“ mezinárodní vědeckou konferenci Faktory prosperity podniků v lokálním a globálním prostředí optikou roku 2013.

Termín: 25. října 2013 10.00 – 17.00

Místo: Vysoká škola ekonomická v Praze – Rajská budova, nám. W. Churchilla 4, Praha 3

Tiskovou zprávu ve formátu PDF naleznete zde.

Sborník příspěvků

Sborník příspěvků ve formátu PDF naleznete zde .

Zpráva o průběhu konference

Fotogalerii z konference naleznete zde.

Rok 2013 přinesl podle českých podnikatelů a vědeckých pracovníků, kteří se zabývají problematikou konkurenční schopnosti podniků i celých ekonomik, další poměrně zásadní změny v tom, jak se na jedné straně tato konkurenceschopnost vyvíjela, na straně druhé pak i změny v samotném chápání konkurenční schopnosti jako takové.

„Například otázka velikosti podniků se ukazuje v optice krize, kterou jsme snad již překonali nebo jejíž poslední fázi překonáváme, jako překvapivě důležitá,“ uvedla v rámci dnešní mezinárodní vědecké konference na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze profesorka Eva Kislingerová. Toto setkání vědců a také pracovníků z praxe se uskutečnilo pod názvem Faktory prosperity podniků v lokálním a globálním prostředí optikou roku 2013. Jde o jeden z výstupů projektu IGA2 „Rozhodující aspekty vývoje konkurenceschopnosti podniků a národních ekonomik v globálním hospodářském systému“. Záštitu nad konferencí převzal Praze prof. Ing. Richarda Hindls, CSc., dr. h. c.

Hlavní zaměření konference bylo definováno na prezentaci nových poznatků o vývoji konkurenceschopnosti podniků a národních ekonomik. Řada z přednášejících či diskutujících v popoledních sekcích však opakovaně poukazovala na to, že po zkušenostech s krizí započatou v roce 2008 jsme poněkud ztratili jistotu v tom, jak vlastně konkurenceschopnost měřit a popisovat. „Hospodářské systémy jsou stále složitější a hůře pochopitelné, s tím se také mění naše chápání konkurenční schopnosti,“ uvedla profesorka Kislingerová v katedry podnikové ekonomiky VŠE v Praze.

V dopoledním plenárním bloku zazněl mimo jiné pečlivě sledovaný referát právníka Jindřicha Kalíška z kanceláře Becker&Poliakoff  s.r.o. k nové legislativě s účinností od ledna 2014. „Vzhledem k rozsahu změn jde samozřejmě spíše o upozornění na některé aspekty nové úpravy,“ poznamenal doktor Kalíšek s tím, že všichni teprve čekáme na to, jakým způsobem k problematice přistoupí soudy a jaké se vybudují zvyklosti. „Dne 22. března 2012 byly ve Sbírce zákonů vyhlášeny tři obsáhlé zákony tvořící základ rekodifikace a komplexní modernizace českého soukromého práva – nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.; dále jen „NOZ“), zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.; dále jen „ZOK“) a zákon o mezinárodním právu soukromém (zákon č. 91/2012 Sb.),“ upozornil autor s tím, že významnými novinkami směřujícími k účelnější a bezpečnější správě obchodních korporací (corporate governance) jsou redefinice (zpřesnění obsahu) principu řádného hospodáře (§ 159 ZOK), který byl doplněn o korektiv možného vadného podnikatelského úsudku (§ 51 ZOK), zavedení obecné právní úpravy střetu zájmů členů orgánů obchodní korporace, podrobnější zachycení smlouvy o výkonu funkce anebo možnost založení ručitelské odpovědnosti nedbalého člena statutárního orgánu za dluhy korporace soudem, popř. soudní zákaz této osobě zastávat v budoucnu stejnou pozici v jiné obchodní korporaci (pakliže svou nedbalostí způsobil úpadek obchodní korporace, a to až na 10 let).

Podle autora i podle hlavních hlasů v diskusi se zdá, že vědecká i podnikatelská obec jsou zajedno v tom, že významná změna v právní oblasti vytvoří značné příležitosti pro podnikatele, kteří novou úpravu správně a včas pochopí.

V dalším vystoupení Drahomíra Dubská uvažovala nad tím, zde ČR opustila, opouští nebo teprve začne opouštět pásmo hospodářské krize. Hlavním závěrem analytičky Českého statistického úřadu pak je, že jsme se dostali do fáze možného startu směrem k meziročním zlepšením růstu. Avšak hlavním faktorem, díky kterému se česká ekonomika dostává z letargie, je podle Drahomíry Dubské zlepšení zahraniční poptávky a s tím související lepší kondice exportních odvětví.

Za velmi vážný problém a ukázku poklesu konkurenční schopnosti České republiky ale Drahomíra Dubská označila pokles podílu ČR na světovém obchodu, který se objevil poprvé po dlouhých letech a může znamenat obrácení dosud velmi pozitivního trendu.

V následném vystoupení se Martin Štumpl, generální ředitel Hamé Group, zabýval problematikou dlouhodobé prosperity firem. Na konkrétních příkladech pak ukazoval, která rozhodnutí společnosti vedla k tomu, že v letech 2008 neztratila konkurenční schopnost a s nižším počtem zaměstnanců dokázala udržet i růst objemu tržeb.

Vodí koridor Dunaj – Odra – Labe je po několika letech zapomnění znovu silně diskutován a samozřejmě je vysoce posuzováno také to, jak by ovlivnil tento projekt konkurenční schopnost českých společností a pomohl jim v případném snadnějším průniku na zahraniční trhy. Významný odborník na tuto problematiku Josef Podzimek prohlásil, že stavba a zprovoznění kanálu by řadě českých firem výrazným způsobem snížilo jejich náklady.

Evžen Korec ve svém vystoupení chápal krizi jako příležitost pro prosperující firmy k upevnění postavení a využití svých výhod ve srovnání s konkurencí. Na příkladu z prostředí developerů pak dokládal průběh krize v odvětví a způsob, jak se s tímto fenoménem vypořádala jeho společnost. Podle jeho názoru pomohla firmě plochá organizační struktura, která souvisí s tím, že jde o rodinný podnik.

Program plenárního zasedání a obsah prezentací

Název příspěvku Prezentují
Zahájení konference, přivítání účastníků Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., rektor VŠE v Praze
Novinky v životě obchodních společností po 1. 1. 2014 aneb co nás čeká a nemine v souvislosti s rekodifikací soukromého práva? JUDr. Jindřich KALÍŠEK, Becker&Poliakoff  s.r.o.
Končí recese české ekonomiky? Ing. Drahomíra DUBSKÁ, CSc.,  oddělení svodných analýz ČSU
Hamé Group – cesta k dlouhodobé prosperitě Ing. Martin ŠTRUPL, generální ředitel Hamé Group
Dokončení vodního koridoru DUNAJ-ODRA-LABE Ing. Josef PODZIMEK, předseda představenstva P & S akciová společnost
Krize a recese: příležitost pro prosperitu firmy? RNDr.  Evžen KOREC, CSc., generální ředitel a majitel společnosti EKOSPOL® a.s.
Řízení rizika podvodů aneb skrytá příležitost na zlepšení hospodaření a zvýšení konkurenceschopnosti Ing. Ján LALKA, Managing Director společnosti Surveilligence, s.r.o.
Vybrané faktory prosperity regionu Kolín Ing. Jan HORA, zastupitel města Kolín
Závěr a zhodnocení jednání pléna prof. Ing. Eva KISLINGEROVÁ, CSc., vedoucí katedry podnikové ekonomiky, FPH VŠE v Praze

Z dalších vystoupení zaujala mimo jiné prezentace profesorky Evy Kislingerové, která se na datech získaných společností Bisnode zabývala dopadem krize na jednotlivé typy podniků podle jejich odvětví: „Ekonomická recese napomohla ekonomice v zamyšlení nad způsobem fungování podnikové sféry. Znova byl položen důraz na průběžné financování provozních potřeb, který je existenční záležitostí a předpokladem dlouhodobému fungování, tj. řízení pracovního kapitálu. I tradiční obory, kde byl v minulosti pracovní kapitál (Working Capital) záporný, se v současnosti dostává do kladných hodnot. Jasně to dokládá rok 2012,“ uvedla profesorka Kislingerová.

Po plenárním zasedání jednali vědci a podnikatelé v jednotlivých sekcích.

Sekce

  • Faktory rozvoje trvalé výkonnosti podniků a organizací s ohledem na lokální i globální prostor.
  • Vliv manažerských struktur a kvality řízení podniku a jeho konkurenceschopnost v době hospodářských turbulencí.
  • Postavení zaměstnanců ve firmách, nástroje předcházení a odhalování podvodů.
  • Nové směry vývoje konkurenceschopnosti síťových odvětví včetně vlivu agropotravinářského sektoru.
  • Insolvence českých podnikatelských subjektů od roku 2008 v závislosti na hospodářském cyklu, legislativních změnách, vývoj hodnoty aktiv podniků v procesu insolvence.
  • Faktory prosperity podniků optikou doktoranda.

Například sekce Vliv manažerských struktur a kvality řízení podniku a jeho konkurenceschopnost v době hospodářských turbulencí se na rozdíl od jiných podobných akcí nezaměřila na triviální faktory ovlivňující konkurenceschopnost podniku, jako jsou například doporučení na snížení nákladů, zvýšení zisku a podobně. Jejím hlavním cílem je ukázat na méně diskutované faktory, které jsou často opomíjené.  Jde například o vliv správy společností (Corporate governance) na kvalitu řízení podniku a efektivní vztah mezi managementem a vlastníky, případně ostatními zainteresovanými stranami, jako jsou zaměstnanci, věřitelé a další. Dále o vliv genderové rovnosti ve správních orgánech společnosti neboli vliv poměru mužů a žen na výkonnost podniku. Zajímavým tématem je nový přístup k fungování vrcholové managementu tzv. Groove management, volně přeložený jako sladění různých faktorů a jejich rytmu na efektivnost řízení. Dalším relativně okrajovým tématem může být systém certifikace odborníků a jeho vliv na konkurenceschopnost podniku.

Sekce Faktory rozvoje trvalé výkonnosti podniků a organizací s ohledem na lokální i globální prostor byla rozdělena do tří odborných částí podle zaměření příspěvků jednotlivých referujících. První část řešila problematiku vývoje podnikového okolí a jeho vlivu na prosperitu firmy. Příspěvky byly více zaměřené na vazby nejen na lokální podmínky, ale zejména na globální okolí a problémy navazovaly na horizont dlouhodobý než krátkodobý a to včetně nových trendů v oblasti marketingu, energetického okolí nebo bankovnictví. Byla nastolena otázka strategických rozhodnutí v ekonomickém prostředí, které je stále velmi proměnlivé, ať již z důvodů tržních nebo legislativních. Všichni zdůrazňovali, že státem nastavený rámec legislativy je nutný, ale měl by mít dlouhodobou platnost a o případných změnách by měli být občané informování s předstihem, ne jako tomu bývá například v oblasti daňové politiky.

Druhá část se zaměřila již přímo na podnik a činnosti nutné pro jeho dlouhodobý rozvoj, příspěvky se soustředily spíše na změny interního charakteru, které mohou perspektivně vytvářet lepší podmínky pro konkurenceschopnost podniku na trhu – centrem diskuze byla podniková kultura a důsledky jejího chápání a vnímání, součásti podnikové kultury jako je interní komunikace a tvorba inovačního prostředí. Účastníci se shodli na tom, že kvalitní nastavení interního prostředí může být katalyzátorem úspěchu firmy, v případě nedostatků pak brzdou.

V průběhu třetí části dostali slovo referující, kteří se zabývají přímo podnikovými analýzami tvrdých dat – diskutovány byly zejména modely predikce finanční tísně a jejich obecná použitelnost a platnost a otázky produktivity v automobilovém průmyslu, který je pro ČR a hospodářský růst poměrně stěžejní.

Vybrané prezentace ze sekcí

Prezentace ze sekce "Faktory rozvoje trvalé výkonnosti podniků a organizací s ohledem na lokální i globální prostor"

Prezentace ze sekce "Nové směry vývoje konkurenceschopnosti síťových odvětví včetně vlivu agropotravinářského sektoru":

Prezentace ze sekce "Vliv manažerských struktur a kvality řízení podniku na jeho konkurenceschopnost v době hospodářských turbulencí":

Vědecký výbor konference

  • Prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc., vedoucí katedry podnikové ekonomiky VŠE v Praze
  • Prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc., vedoucí katedry podnikového hospodářství MUNI v Brně
  • Prof. Ing. Jiří Dvořáček, CSc., katedra podnikové ekonomiky VŠE v Praze
  • Prof. Ing. Miroslav Hučka, CSc., vedoucí katedry podnikové ekonomiky VŚB – TU v Ostravě
  • Ing. Pavel Kafka, dr.h.c., prezident České manažerské asociace